čtvrtek 15. února 2018

Proč se filosof píše se s

Možná budete namítat, že ta chytrá knížka jménem "Pravidla českého pravopisu" říká něco jiného, že zcela dle pravidel demokracie není rozdíl mezi filosofem a filozofem. Možná řeknete, že je to prostě postupný vývoj jazyka, který má ve zvyku ošklivá cizí slova ohýbat, aby mu šla hezky vyslovovat i když jsou tak ošklivě cizí. O to ale vlastně vůbec nejde. Nezáleží na tom, co říkají pravidla nebo pánové lingvisti. Vtip je někde mezi řádky. V tiché kultivovanosti malého oblého s oproti hrubému z, písmenku vhodnému k vyškrábání do jakéhokoliv povrchu kordem po vzoru Zorra mstitele. Vtip je v tom, že Sofia je krásné jméno znamenající moudrost. A že filosof je tvor toužící po té malé křehké Sofii spíš než po Zorrovi.
Škola, chytré knížky i chytří pánové vědátoři mluví o pravidlech a výjimkách. Vklíní je člověku do hlavy jako soustavu branek, zdí a malých dvířek. Co nám už neřeknou, je jak mezi tím bludištěm proplouvat. Neřeknou nám, že je Sofie kouzelnější než Zorro, že pod soustavou písmenek se skrývá pocit. Nedozvíme se od nich, že ona pravidla a výjimky tu nejsou, aby nás omezovaly, ale aby daly světu tvar. A onen tvar se stává složitějším, čím hlouběji postupujeme učebním žebříčkem. Přibývají branky a průchody i na místech, kde byste je nečekali. Až je s podivem, že ty prapůvodní kontury světa uložené kdesi nad učebnící Prvouky stále drží.
A někde mezi tímhle bludištěm je pořád rozdíl mezi filosofem a filozofem, mezi maličkým a drobným, mezi Zorrem a Sofií. Nejde popsat a definovat už vůbec ne. I kdyby všichni učitelé i sami slovutní filosofové strávili jeho vykládáním hodiny, nic nevysvětlí, jen způsobí ze zoufalosti díru do tabule vlastní mozkovnou. Tedy za předpokladu, že by ten rozdíl viděli a viděli ho stejně jako jedna soví maličkost. Tomu by se říkalo opravdová náhoda! A to je možná ten důvod, proč rozdíl mezi filosofem a filozofem chybí ve školních osnovách. Nejde vysvětlit. Oficiálně prostě není. Takové rozdíly i ostatní životní kouzla se prostě musí prožít, osobně a nezastupitelně. A o to větší průšvih potom bývá, když člověk tuhle důležitou lekci zaspí. Ono k čemu je vám dokonale propracované bludiště bez té myšlenky, že tam někde bude poklad?

Žádné komentáře:

Okomentovat